..................Doufám, že se vám tu líbí! ;D...............

Ahojte :)

29. prosince 2008 v 15:37 | Adminka;D |  About webmiss
Hééj cihly!:D
Velká přestávka se tu konala, že?:D No nic, ona bude zase pokračovat, jenom jsem vám chtěla oznámit, že pokračuju se psaním. Myslím že ta pauza byla dost velká, a že nápady jsem stihla zase načerpat (to jsem usoudila po dovolený, která byla někdy koncem října, když jsem blok, kterej jsem si původně vzala na kreslení popsala nápadama na knížky..;)) takže se do toho znovu dávám. Nechce se mi ale začínat úplně od nuly, protože jsem se rozhodla, že tentokráte to někam dotáhnu. Takže upravuju Carmen-povídku Carmen's life, nebo jak ono se to jmenuje. No, upravovat je asi chabý slovo:D Celý to přepisuju, ale postavy zůstávají stejný, už mám vymyšlenej spletitej děj:D Možná vás zkalmu, možná ne, (xD) ale nový díly nepřibudou. Už jsem se na internetu tolikrát zkalamala, že to nehodlám znova riskovat. Občas sem asi něco připíšu, třeba ukázky a tak, ale..nic neslibuju..xD No nic, já se nebudu rozepisovat..., stejně vás to nezajímá... Jenom jsem chtěla upozornit, jedna moje kámoška-ze školy rozjíždí blog na pomáhání amatérskejm spisovatelů,... Jestli se chcete kouknout, případně se zapojit, máte možnost, je to volně otevřený všem..:) klik
Mno, tak se mějte, a držte mi palce, třeba to někam dotáhnu...:)
 

nůůůda...

2. listopadu 2008 v 18:07 | Adminka;D |  Day after day...my diary
Možná to víte, spíš ne, ale to neni hlavní...:D Jsem nemocná, a ještě asi pár dní budu...Pěkně se doma nudim, páč mě nebaví jenom porád čučet do kompu a od obrázků mě bolí ruka...:) no nic, já jenom, jestli byste mi nechtěli zadat nějaký témata na povídku...:D jo, až tak zoufalá jsem..xD Tak pište. Pottera prosím ne, páč jsem ho nečetla (vlastně jenom první díl, a v angličtině, takže ho mam po krk:D), jinak máte volnou ruku...ahojte:)
P.S.: Když budete mít čas, nechcete se juknout na new blog? sem:)

Nebavííí...

30. října 2008 v 20:24 | Adminka;D |  Info...
Nechci prudit, ale už mě tenhle blog neba...Vím, že je to docela brzo, po necelejch čtyřech měsících od založení, ale já si prostě nemůžu pomoct...:)
Nebaví mě už jenom kopírovat z ostatních blogů nějaký ty srandičky, a povídku ze mě teďkons taky nedostanete ani párem volů, takže to tady stejně nemá cenu... Normálně psaný články čte jenom hrstka, tak se mi nedivte...xD Pokud to někoho zajímá, tak se stěhuju někam jinam (sem) ale je uplně to úplně o něčem jinym, formou spíš jakého deníčku, "co se tady u mě děje..." Všem Sbénkům se omlouvám, a doufam, že mě pochopí...Na vaše blogy budu chodit dál, protože jsem si vás pečlivě vybírala a vaše blogy sou součástí mýho pobytu na netu. Klidně mě vymažte, ale úplně se mě nezbavíte...:D Nevylučuju, že sem ještě někdy něco přidam, já jenom, že sem nemusíte chodit moc často, páč to stejně nemá cenu...:)
Pokud budete něco chtít, jukněte na new blog, a písněte si o icko bo mail...Mám vás ráda, a bude se mi po vás moc stejskat, tím ale neříkám, že se třeba ještě někdy "potkáme", páč svět je malej, ne?:)
Ahojte, mv...:-*
 


SOS..:-D...(27.10.2008)

27. října 2008 v 17:12 | Adminka;D |  Day after day...my diary
Tááágže...:)
Dneska jsme byly s mamkou nakupovat...to bylo uple skvělý, páč sme prolezly všechny krámy, co snad existujou a pořádně sme se u toho nasmály:)
.........................

Taky jsem dostala malej dárek...Teda, jako, těch "dárečků" bylo víc, ale s jednim si nějak nevim rady....:)
.........................

Už dlouho jsem si chtěla nechat nastřelit druhou ďuru do ucha...Jenže, vždycky to jaksi zůstalo jenom u nápadu a chtění, nic víc. Nedávno si ale přede mnou kámoška pustila pusu na špacír, a dopodrobna mi povyprávěla, že její mámě to nastřelili nějak špatně a že jí prostřelili jakejsi důležitej bod-znáte přece akupunkturu, ne? no a od tý doby jí ted pořád bolí hlava... a tak...Mě nějak přešla úpně přešla i ta chuť...
.........................

Takže mi mamka koupila no..jak to popsat...:D Začíná to normální malou náušnicí...jako přímo do ucha. Od tý vede řetízek, končící kroužkem. Pochopila jsem, že ta náušnice se má dát do ucha, ale kam s tim kroužkem? Má bejt místo tý druhý dírky, ale kam přesně na to ucho ho mam dát?:D Jáá vim, asi vám připadam úplně blbá, ale já fakt nevim co s tim, a nerada bych se ztrapnila:D

Takže mi prosím napište, ti, kdo to znáte, jo?:D
pp, mv :)

Anything isn't positive...aneb Carmen, part 5

26. října 2008 v 20:20 | Adminka;D |  Jump stories
Jajte...tak další kapitolka...trochu jsem pozměnila svojí představu, kam se děj bude ubírat. Sci-fi nesnášim, takže tudy ne, ale...no prostě mi věřte jo?:D


Asi jsem usnula, protože najednou totiž ucítím bolest za krkem a posadím se na posteli. Za okny je tma. Může být tak kolem dvanáctý, půl jedný. Na hodiny nevidím, ale nelámu si s tím hlavu. Zaposlochám se do zvůků v domě. Ticho. Najednou mě přepadne neopodtatněný strach. Zaslechnu zvláštní zvuk a trhnu s seboou. Když si uvědomím, že mi jen asi kručí v břiše, spadne mi kámen ze srdce. Divný, pomyslím si. Doma jsem se nikdy nebála. Náš dům je sice hodně velký, ale vždycky mi připadal takový...domácký, uklidňující. Najednou se ozve jakési kvílení a mě je jasné, že tohle asi můj žaludek nebude. Opatrně se pohnu, a očima stále přejíždím po místnosti. Stále mám pocit, že na mě něco každou chvíli skočí, ale je to jen pocit. Doufám.

Probudí mě jakési kvílení. Nikdy jsem nebyl strašpitel, ať už kvůli tomu, že jsem měl pořád tendenci (vlastně pořád ještě mám) ochraňovat našeho benjamínka, Carmen; nebo kvůli strašidelným půlnočním výletům, které jsem podnikal s Winem, když byla Carmen ještě miminko; ale tohle mě docela vystraší. V našem době se občas ozývaj divný zvuky, to uznávám, ale kvílení?!
Odhodím peřinu a na chvíli mě napadne, jestli to nemůže být Carmen. Od tý doby, co se v sedm zavřela u sebe v pokoji, jsem jí neviděl. Ale pak tu myšlenku vypudím z hlavy. Tedy, aspoň se o to pokusím...

Vyjdu na chodbu před pokojem. Zároveň zaslechnu klapnutí dveří. Že by zloději? Co by u nás pohledávali zloději?
Skřípnutí podlahy. Ne, prosím to ne. Mám strašnej strach, ale zvědavost mě nutí jít dál. Achjo...Zdá se, že to vychází z pokoje pro hosty. néééé....

Kvílení sílí. šmarija...pokoj pro hosty? Co by proboha kdo dělal v pokoji pro hosty? Vydávám se tím směrem...

Připadá mi, jako by se přede mnou někdo pohnul. Krev mi tuhne v žilách.

Někdo je přede mnou. Poohlížím se po něčem, čím bych ho praštil. Zdá se, že o mě taky ví. Mihne se mi hlavou, jestli mi to kluci ve škole uvěří, že jsem sejmul zloděje.

Je tam. Vidím obrys jeho těla. Nevím co mám dělat. Nějak se nedokážu pohnout. Vypínač. Ano, rozsvítím.

Mohl bych rozsvítit. Skočím po vypínači...

"úúúúááááááááááááá!!!" vyděšeně řvu.

"áááááááááááééééééé!!!" zařvu.

rozsvítilo se. Ten zloděj...

už konečně vidím...."CARMEN!!!!! Proboha..." začnu se bláznivě smát. Ještě nikdy jsem necítil takovou úlevu. Ale, vždyt já se...nebál, ne?:)

"TIME!!!!" Nidy bych nevěřila, jak mě můj bratr může vyděsit... Směju se...

"Taky jsi to slyšela?" Ted nepochybuju o tom, že byl zvuk skutečný. Co by asi tak jinak Carmen dělala na chodbě, o půlnoci a potmě? "hmm..."neznatelně kývne. Oba se jako na povel otočíme ke dveřím pokoje pro hosty. Bonnie. Vzpomenu si. Tam je přece Bonnie... Kývnu na sestru a otevřu dveře...
Přivítá mě akorát průvan. V pokoji je dokořán otevřené okno a vítr si pohrává se záclonou. KOuknu na postel. Do kouta. Ke stolu. Nikde nikdo...

Další články


Kam dál